Ego sum resurrectio et vita (Jan 11, 25)

Nedoceněný dar v tichu

1. 9. 2010 14:15
Rubrika: Různé

    Dnešní doba je charakteristická naprostým chaotickým hlukem. Z okolního světa na nás doléhá tolik zvukových podnětů, že jen stěží najdeme chvíli, kdy bychom byli v úplné tichosti. Celkově náš styl života nás neustále žene k hyperaktivitě, že i své volno trávíme ve spěchu. Zjišťujeme, že u filmů, poslouchání hlasité hudby a hraní různých her si nijak zvlášť neodpočineme a cítíme se den ode dne unavenější. Čím to ale je, že i přesto, že máme všechno, po čem toužíme a maximálně využíváme svůj čas, náš život postrádá smysl. Za všechno může nedostatek ticha. V tichosti se regeneruje celý organismus, ale hlavně v tichosti k nám promlouvá Bůh. Problémem ale je, že my neumíme docenit ticho. Jakmile totiž nastane, okamžitě pouštíme film, nebo si strkáme do uší sluchátka a pouštíme hudbu.

    Moc dobře vím, o čem mluvím, protože jsem podobnou situaci zažil. Když jsem se zajímal o vstup do semináře, přijel jsem na takový seznamovací víkend. Na tomto víkendu jsem zažil spoustu věcí, které mě utvrdili ve správnosti cesty, po které jsem se chtěl vydat, o čemž ale teď nechci mluvit. Chci zmínit jednu událost, která se stala, a která naprosto změnila můj pohled na ticho. Tehdy v pátek večer, jsem měl možnost se poprvé v životě účastnit půlhodinové tiché adorace. Dokážete si asi představit, co to pro mě bylo za šok. Já, který jsem byl zdeformovaný hlučností dnešní doby, jsem se ocitnul v kapli, kde jsem měl půl hodiny klečet a dívat se na Pána Ježíše. Po pěti minutách jsem se začal už ošívat a po deseti jsem nevěděl, co mám dělat. Po skončení adorace, jsem si myslel, že jsem si z té kaple vůbec nic neodnesl, protože jsem nedával pozor a pořád se díval na hodinky. Ale přesto jsem si odnesl víc, než bych čekal. Dokázal jsem si uvědomit svoji neschopnost ztišit se. A věděl jsem, na čem musím zapracovat. Od té doby uplynuly dva roky a za tu dobu jsem se naučil najít tu velikou sílu, kterou člověk může z ticha čerpat. A když teď chodím na adorace, potýkám se spíše s opačným problémem, že se mi nechce odcházet pryč.

Zobrazeno 1342×

Komentáře

BinLadinek

Naučil jsi se nalézat tu velikou Sílu, kterou člověk může z ticha čerpat, to je ve tvém mladém věku naprosto obdivuhodné a tvoji mamince za to patří dík.
Mladí lidé kolem mne totiž ani netuší, o čem to na kolenou v kapli nebo kdekoliv o samotě před oltářem vlastně je a proč tam ten klečící revma pokouší nebo co tam ztratil a co tam celou tu dobu v šeru a chladu na dlažbě klečící hledá.
Dostal jsi velký a požehnaný Dar, proto jdeš po cestě, kterou ti jednou ti hluční a bloudící budou závidět a až za desítky let, jako já kdysi (2006) možná naleznou onu Sílu tohoto místa a smysl a sílu rituálu ztišení, ze které se dá nekonečně mnoho čerpat, zejména ve vyšším věku - pokud máš pak zdravou duši, je i tvoje tělo zdravé a na svět se pak můžeš usmívat a dny všední můžeš mít potom za velký svátek, že nic tě netíží a nebolí, jako dříve, za mlada, tehdy, v tom hluku a chaosu bez možnosti nalézat a najít svůj obřad ztišení a nalezení síly modlitby.
Vždy je za koho a co děkovat, vždy je za koho a za co se přimlouvat. Jsem rád, že tě znám osobně i tvou rodinu a těším se na tvé další myšlenky. OAMDG vlada

Jaroslav Rašovský (Famon)

Děkuji za pochvalu a opravdu si jí vážím.

BinLadinek

Pokud by celá generace tvých vrstevníků přemýšlela jako ty, bylo by 100x lépe na světě. Většinou ale narážím jen na ignoranty, blbky a na mistry světa, kteří se ve své pýše na majetek od rodičů povznášejí a myslí si, že rostou s jejich statky a s jejich mocí úřední do nebe. Opak je ale pravdou, že ?

Zobrazit 3 komentáře »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Nuvio